Odkud se bere tento zdroj vědění? Někteří badatelé tvrdí, že vše, co zažijeme, je uloženo ve skupinové (kolektivní) mysli. Není v člověku, ani v žádném živočichu. Je to část neboli fáze Univerzální Mysli a je odrážena pouze lidskými mozky. Je to vzpomínková fáze mysli a v ní jsou uloženy zápisky o minulých zážitcích a učení celého lidského pokolení. Toto ohromné skladiště je daleko vzadu v subjektivní mysli, vzadu za skladištěm, v němž jsou odloženy vzpomínky na minulé zážitky a učení člověka. Nutno dodat, že čas, jak ho známe my tam neexistuje a proto minulost, přítomnost i budoucnost je v jedné rovině a my z něj můžeme číst.
Uveďme si nyní některé fenomény.       Asi nejznámější jasnovidec Michel de Nostredame se narodil 14. prosince roku 1503 v St. Remy. Naučil se matematice, řečtině, latině, hebrejštině a klasické literatuře, učil se astrologii. Byl vynikající lékař, jasnovidec, mág a prorok. Roku 1555 napsal svůj první svazek „Centuries“ o stech čtyřverších. V následujících letech dokončil devět dalších svazků.
Nostradamus zemřel roku 1566 v době, kdy byl na vrcholu slávy. Zanechal však po sobě tyto již zminěné spisy. Jeho proroctví byla neobyčejně přesná a řada z nich se vyplnila. Předpověděl například Francouzskou revoluci, detailně popsal průběh 1. a 2. světové války, bombardování Hirošimy, kulturní revoluci v Číně, přistání na Měsíci, AIDS, teroristické útoky na New York, zavraždění papeže a další události, které lidstvo čekají v následujícím století. Nostradamus měl pravdu o naší minulosti. Avšak, měl ji i o naší budoucnosti?
Pokud budete číst nějakou jeho knihu, budete to jistě překlad, který nemusí být správně pochopen a přeložen. (Originálu by asi nikdo nerozumněl, psal ve verších). Je na každém, aby posoudil, zda je vše pouze shoda náhod, nebo na tom přeci jenom něco bude...       Tento americký jasnovidec, senzibil a léčitel, zvaný také „spící prorok“, pocházel z Virgnia Beach. Jeho diagnózy, léčení, analýzy a předpovědi však upoutaly zájem milionů lidi na celém světě, a to hlavně svým netradičním způsobem a skvělými výsledky. Své výklady prováděl v jakémsi hlubokém spánku, či hypnóze. Určoval diagnózy a způsoby léčby, odpovídal na otázky týkající se budoucnosti jednotlivých osob i celé země. Přitom nebyl vůbec vzdělaný a o dané tématice nevěděl v bdělém stavu nic. Mohl to provádět kdykoli a kdekoliv. Nepotřeboval k tomu tmavé místnosti, kadidlo ani krystalové koule. Cayceho mysl byla schopna přenést se časem i prostorem. Z pokusů polského telepata jasnovidce Wolfa Messingra uvedu několik význačných pokusů:
      Když byl ve Varšavě náhle zatčen nacisty, udeřili ho pěstí tak, že mu naráz vyrazili šest zubů. Když byl v cele, vyvinul sugescí úsilí, že strážce zhypnotizoval, aby se nepohnul z místa, a pomocí síly vůle prošel strážemi na svobodu.
      Když se dostal do Sovětského svazu a na pozvání až do Gomelu, kde konal telepatické, hypnotické a jasnovidecké pokusy. Byl přiveden až ke Stalinovi, jemuž dal pokyny ve věcech vedení války. Při prověřování jeho schopností dostal úkol pomocí hypnotické sugesce odnést z banky 100 000 rublů v přítomnosti svědků, když předtím pokladníkovi podá čistý papír jako potvrzení k vydání obnosu. Stalo se a pokus se zdařil.
      Messinger dokáže číst myšlenky druhé osoby skrze stěnu. Rodina hraběte Gzartoriského jej pověřila vyšetřením krádeže šperku v ceně 800 000 franků, krádeže, kterou se policii nepodařilo zjistit. Messinger vycítil šperk v úkrytu ve vycpané tlamě velkého medvěda v hale sídla.
      V jiném pokuse dokázal odejít z bedlivě střežené pracovny, aniž by jej tam hlídkující policejní kontrola zastavila. V Rize řídil se zavázanýma očima auto. Řídit auto nedovedl, pravý řidič seděl vedle něho a radil mu telepaticky směr. Z tohoto pokusu, jemuž bylo přítomno tisíce svědků, se zhotovilo mnoho fotografií.
      Messinger ve svých popisech činnosti popisuje také jeden případ, kdy vyhrál se zavázanýma očima partii šachu nad poměrně silným šachistou. Hrál tehdy šachy poprvé a neznal všechna pravidla hry. Hru v šachy musel pak často opakovat, vždy se zavázanýma očima. Táže se: „Proč se tento jev nezkoumá? Proč jsou telepatické pokusy v rozporu s materialistickými představami? Velmi se divím, jak lidé, kteří se pokládají za vědce, mohou nevidět a nechtít vidět projevy telepatie a jasnovidnosti v životě?“
      Svými pokusy, při nichž dosáhl světové proslulosti, vydělal jmění a v roce 1944 věnoval Sovětskému svazu stíhací letadlo. Odměnou mu byla udělena hodnost profesora. K jeho schopnostem patřilo, že při telepatických pokusech vyciťoval výstražný myšlenkový signál.       Víme, že síly podvědomého „já“ jsou udivující a taky víme o muži, který fotografuje své myšlenky. Je to Ted Serios z Colorada. Prostě fotografuje myšlenku, a dost. Když fotografuje, exaktní věda je v koncích. Názory profesorů, akademiků, techniků a vědců z denverské university potvrzují, že skutečně dokáže dělat "psychické" fotografie, že každý trik je vyloučen. Pracuje vsedě, přístroj si opře o kolena tak, že objektiv směřuje k hlavě na vzdálenost padesát centimetrů. Potom se soustředí, chod jeho srdce se zrychluje, potí se a najednou přichází okamžik, kdy cítí, že v očích má obraz - stiskne spoušť. Na filmu se objeví fotografie zhmotnělé myšlenky. Vysvětlení by mohlo být v podobě daru podvědomého já tvořícího viditelné fluidické tvary. Dáváme-li podvědomému já za úkol, jak určitou věc vyřešit, docílíme úspěchu.